Skoro celý život byl můj život jeden velký tlak, výkon, boj.  Jako hodný kluk  a záchranář jsem se vždy snažil, abych se druhým líbil, aby mě měli rádi, aby mě potřebovali. Když to nefungovalo, bylo potřeba zabrat ještě víc.

 

To vše mě přivedlo až do stavu vyhoření. Všechny životní hodnoty tehdy přestaly dávat smysl a začala nová cesta hledání Kdo jsem, kým chci být, jaké hodnoty chci žít, jaké vztahy chci tvořit, co chci v životě zažívat a co je opravdu moje. Když jsem tohle všechno uviděl, ze začátku jsem vůbec nevěděl jak dál. Bylo to jako stát na vyhořelém spáleništi a koukat, jak mi celý dům shořel. Později jsem zjistil, že bude potřeba postavit novou základovou desku, protože to nebyly kvalitní základy pro stabilní stavbu.

 

Cítil jsem, že to, co opravdu  hledám a po čem má duše touží, je vnitřní klid a láska.Uviděl jsem svůj tehdejší vztah jako vztah dvou lidí, kteří v něm žili naprosto nevědomě programy, které získali v dětství. To jsem tehdy ještě nevěděl. Vztah se zachránit nepodařilo. Následoval rozvod, jehož příčinou bylo i odloučení od starší dcery.

 

Následovali další vztahy, které byly závislostní. Potřeba být milován, hlavně nebýt sám. Pak přišel „toxický“ vztah, který s oblibou nazývám jako  „nejvíce růstový“, který mi ukázal, co vše mi v mém životě neslouží, co je potřeba opustit, abych se mohl posunout do větší svobody, volnosti, lehkosti. Díky terapii, koučinku, józe, meditaci, skvělým lidem a síle mé duše jsem mohl konečně poznat vztah, který je „léčivý“.  Vztah, kde mohu být sám sebou a jako takový jsem přijímaný a v pořádku. Drama nahradilo Bezpečí, Harmonie a Pohoda.Díky objevování svých darů a talentů jsem v sobě našel chuť pomáhat ostatním na jejich cestě k tomu, po čem touží oni…Dnes se koukám na život jako na dar. Na zázrak, který nám každý den přináší příležitosti, ve kterých můžeme vyrůst, zesílit, být lepší svobodnější verzí sebe sama.

 

 

S vděčností a pokorou děkuji životu za tuto cestu

a těším se na vše, co příjde.